Twilight

Bloody Hospital-První kapitola

Jmenuji se Alexis Stoneová,je mi 24 a pracuji jako instrumentářka na traumatologických sálech v Royal Marsden Hospital v Londýně,ve čtvrti Fulham.Nikdy jsem si na svůj život nestěžovala,ba naopak,byla jsem s ním spokojená a žila jsem pro svou práci,kterou jsem milovala.Jenže pak přišel zlom a za to vše může ta zatracená party.Kdybych nikam nechodila,mohla jsem si v klidu žít svůj poklidný život.Jenže člověk míní a ....

Ještě teď tomu nemůžu uvěřit.

Po tom co jsem se opět probrala,jsem pro jistotu navštívila zase koupelnu,ale žádná změna k lepšímu nenastala.To jsem nebyla já v tom odrazu zrcadla?!Pro upřesnění,byla jsem to já,ale nějak jsem se změnila.Kůži jsem měla nezdravě bledou až papírově bílou,oči byly podlité krví a kruhy pod očima tomu taky moc nepřidali.Jediné co se mi v tu chvíli líbilo byly mé rty,které měli rubínovou barvu a hlavně byly symetricky plné.Tohle by člověk ještě přežil,ale nejhorší ze všeho byl pocit,že umřu žízní a hladem.V krku mi hořelo snad tisíc plamenů,které mě spalovali.Udělala jsem si jídlo,ale již při prvním závanu vůně se mi udělalo špatně a musela jsem to vyhodit.No,takže jsem z jídla nic nemělaLAsi bude nejlepší,když se budu po zbytek dne jen převalovat a nabírat síly na další den,protože jdu do práce a musím být fit.

Sláva už je ráno!Myslela jsem,že ta příšerná noc neskončí.Házela jsem sebou v posteli a byla jsem v jednom ohni.

Cesta do práce mi trvala cca 10 minut.Teď jsem stála v převlékárně operačních sálů před zrcadlem a kontrolovala jsem make-up,který jsem si ráno naplácala.Sice mi to moc nepomohlo,ale aspoň to trošku zakrylo to vyblednutí a kruhy pod očima.Nejhorší byly ty oči.To zarudnutí,ta červená barva duhovky byla nepřehlédnutelná.S tím teď ale už nic nenadělám,takže hurá do práce.Je vidět,že budu mít celý den co na práci.Operační program byl vskutku natřískaný.Naštěstí budu celý den s tím nejúžasnějším člověkem a doktorem v Londýně.To co se stalo během první operace bylo opravdu neskutečné.Ihned jsem si vzala dovolenou a šla jsem domu.

Jak již víte od té osudné párty mi nebylo nejlépe a tento stav se zhoršil v momentě,kdy jsem ucítila krev.V tu chvíli se mi začaly bouřit smysly a necítila jsem nic jiného než železitou chuť krve a touhu cítit tu chuť v ústech.

Omluvila jsem se,že mi není dobře a odešla jsem.Cestou se můj stav vůbec nezlepšil,čím víc lidí jsem potkala,tím víc jsem měla chuť skočit jim po krku a napít se jejich krve.Asi jsem se zbláznila,tohle se přeci stává v hororových filmech a ne ve skutečnosti.Nebo ne?S tímhle nemůžu ani za nikým jít,protože by mě hned poslali do blázince.Co mám dělat?

Říká se,že na internetu člověk najde veškeré odpovědi.Tak jsem doma rozžhavila comp a začala jsem na internetu vyhledávat vše o upírech a vampírismu.Spousta odkazů byla jen snůška nesmyslů a hloupostí,ale pár stránek mě zaujalo a čím víc jsem je četla,tím víc jsem v těch věcech našla své nové já.Je to sice neuvěřitelné,ale jiné vysvětlení jsem pro svoji situaci neměla.Nikdy jsem těmto věcem a báchorkám nevěřila,ale vypadá to,že přišla doma,kdy na to začínám věřit.Ale trápí mě jedna věc.Čím se mám krmit a přitom nezabíjet nevinné lidi.Přece musí existovat jiné východisko?!Jenže o tom nikde na internetu nic nepsala,všude se jen zmiňovala lidská krev.Čím se budu živit?Já nechci zabíjet lidi,abych ukojila svoji žízeň,ale na druhou stranu když nebudu jíst,tak nebudu ani existovat.Co jsem provedla tak strašného,že mě stihl takový trest????



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek