Twilight

MPB- kapitola3

Běžela jsem ani ne 15 minut a už jsme byli na kraji lesa,podél kraje vedla silnice a kousek odsud byl motel.Rozhodla jsem se že nás tam ubytuji a nechám tam Charlotte spát,než zařídím pár věcí ve městě.Pokoj nevypadal zrovna nejlíp,i když si ani nevzpomínám kdy jsem naposledy přespávala v motelu.Byla to pouze malá místnost a ještě zde byla koupelna,pouze jedna postel,stolek a rozbitá televize.Ještě nezapadlo slunce,takže jsem Charlotte vzbudila a zatím jsem ji vykoupala a nakrmila.A když jsem byla s prací hotová položila jsem ji zpátky na postel a během chvilky usnula.Venku už se začalo stmívat a tak jsem vyrazila do města.Mohla jsem si myslet že zde bude pouze pár obchodů,bylo to jenom malé město ale přesto jsem zde nakoupila co jsem potřebovala,koupila jsem nové jídlo na cestu a nějaké další věci pro malou.Když jsem byla s nákupem hotová šla jsem se obhlédnout po novém autě,sice bych měla peníze na koupi auta,ale radši jsem se rozhodla využít peníze později na koupi slušného bydlení.Nejspíš jsem měla štěstí,protože na konci ulice stálo zaparkované přesně auto,které jsem potřebovala,hlavně muselo mít kouřové okna,abychom mohli cestovat i přes den.Celé auto bylo černé,jednalo se možná o starší model jeep od Hyundaie.Když jsem procházela kolem auta všimla jsem si že se jedná o model Santa Fe,auto jsem si na první pohled zamilovala.Ted se ještě musím nenápadně vplížit do auta a nastartovat,a konečně odjet.Pár hodin jsem čekala,než ulice začali být prázdné.A pak nastala moje chvíle.Svou rychlostí jsem odemkla dveře,nastoupila a nějakým zázrakem jsem nastartovala auto,ani sama nevím jak jsem zvládla ty drátky pospojovat.Rozjela jsem se co největší rychlostí odsud,měla jsem čas pouze do rána než začnou po autu pátrat.Auto jsem nechala zaparkované kousek od motelu aby nebudilo podezření.Vrátila jsem se zpátky do pokoje a Charlotte ještě spala,tak jsem šla na lov.Vyjímečně jsem s lovem spěchala abych byla co nejrychleji zpátky.Když jsem se vrátila už se začala probouzet a mohli jsme vyrazit,nenápadně jsme opustili hotel a běžela jsem zase zpátky k autu,byla jsem ráda že můj jeep nezmizel.Malou jsem i se skořepinou umístila na sedadlo spolujezdce.Byli jsme připraveni odjet pryč z tohohle místa,které se stalo pro nás osudným.Obou dvou se nám zde navždy změnili životy.
Pro jistotu jsem koupila i mapu,ale stihla jsem si ji prostudovat a tak jsem ji uměla na zpaměti.Již jsem věděla kde budeme následujících pár let žít.Sice to bude větší město,ale z hlediska našeho odhalení to bude bezpečnější.Náš nový domov a také směr naší cesty bude Boston.Ano vím,je to velké město ale myslím si že se nám tam bude líbit.Budeme sestry které nedávno osiřeli,a nemají žádné příbuzné.Nejspíš začnu chodit na nějaké přednášky na vysoké,tam jich je hodně.Bylo by podezřelé kdybych pořád byla pouze doma,a možná si potom najdu nějakou práci.Nebudeme mít pořád tolik finančních zásob.Cesta byla poměrně dlouhá ale nám to rychle ubývalo.Musela jsem dělat časté zastávky kvůli Charlotte.Během jedné z našich pauz od jízdy jsem zastavila u motelu a ubytovala nás.Já jsem spát nepotřebovala ale v motelu byla internetová kavárna a musela jsem se jít podívat na stránky realitních kanceláří v Bostonu.Musím najít vhodné bydlení,nejlepší by bylo kdyby to bylo kousek za městem,nějakej malej domek jen pro nás.Zrovna jsem projížděla asi třetí stránku realitky a v tom jsem si všimla,že prodávají malý domek kousek od Bostonu.Nikdo ho nechtěl koupit takže na něm byla i sleva a v podstatě se prodával za minimum.Nejspíš to bylo kvůli tomu že byl za městem u lesů,a navíc nebyl zrovna prostorný a ani nebyl v dobrém stavu.Ale já jsem si myslela že pro nás dvě je jak stvořenej.Okamžitě jsem ho zarezervovala a domluvila jsem si schůzku s představitelkou realitky na příští den v Bostonu.Naštěstí ten den nemělo svítit slunce mělo pršet.A tak jsme dál pokračovali v naší cestě.

Pár dní po našem příjezdu do Bostonu bylo vše zařízeno.Dům už patřil pouze nám a já jsem ho stihla slušně upravit aby se v něm dalo žít,dokonce i Charlotte tam měla svůj pokojík.Hned jsem se zapsala na večerní přednášky na univerzitě.Vždycky mě lákala medicína,ale v této době jsem nesměla s krví přijít do kontaktu.Tak jsem se zapsala na ekonomii.V této profesi se dá pracovat klidně i z domova.A tak jsme začali náš nový život v Bostonu.

V Bostonu jsme již byli šestým rokem,a zatím se nám tady líbilo.Náš domek byl útulný a líbilo se nám tam.Malá Lotte (zkratka pro Charlotte) už nebyla miminko,byla to moje malá holčička.Už jsem měla taky dostudováno a tak jsem začala pracovat.Sama jsem se divila že jsem dodělala vysokou a že jsem hned našla místo ve firmě.V podstatě jsem pracovala doma a výplata nebyla taky zrovna nejhorší.Tím že jsem studovala a nemusela jsem spát tak jsem si našla i brigádu abychom měli nějakou rezervu do budoucna.Ted jsem již měli poměrně hodně našetřeno na našem kontě.Tím že jsem byla doma často tak jsem se mohla postarat o Lotte a viděla jsem její první krůčky,slova a mnoho jiných věcí.Za celých šest let jsem neměla vůbec chut na její krev a ani jsem ji již necítila,možná to bylo tím jak jsem si Lotte oblíbila a měla jsem ji jako svou dceru.Věděla jsem že se nám přibližuje další doba stěhování,ale zatím jsem nevěděla kam.Nebyla jsem si jistá jaké místo vybrat,aby se nám tam zase líbilo.Zatím jsem o záhadném upírovi nezjistila nic,říkala jsem si že až přijde vhodná doba tak ho najdu a vykonám svou pomstu.Ale ze všeho nejdřív se musím postarat o Lotte.Bála jsem se jak vše vysvětlím Lotte o sobě,kdo jsem,jak ji odpovím až se mě začne vyptávat.A hlavně jsem doufala že to všechno pochopí.Až nadejde správná chvíle tak ji řeknu celou pravdu a zodpovím všechny otázky.Myslela jsem si že tak prvních 15 let budeme žít v pokoji a nebudou žádné problémy.Avšak problémy nastaly,a byl čas abych je vyřešila.Akorát jsem nevěděla jak to všechno dopadne,doufala jsem pouze v to dobré.....



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek