Twilight

Změna životů-6.kapitola

Z koupelny jsem byla zpět asi za 15 minut.Zatím jsem si oblékla jeany a tričko na doma.Ted mi ještě zbývalo abych se nasnídala.Tím že je sobota,tak jsem se rozhodla že si udělám vaječnou omeletu.Moje snídaně byla za chvilku hotová a tak jsem si sedla ke stolu a začala jsem jíst svoji omeletu.A najednou se za mnou ozvalo:“Dobrou chut“

Rychle jsem se otočila a Jasper už seděl taky na jedné židli.Jeho oči byli krásně karamelové,takže žádné nebezpečí pro mě nehrozilo.A tak se mě ještě zeptal jak jsem se vyspala,natož jsem mu odpověděla že z hlediska těch mála hodin jsem se vyspala dobře.Nedalo mi to a tak jsem se ho zeptala jaký byl lov a co vůbec tady v Arizoně lovil.

On se na mě usmál a dodal:“No výjimečně jsem měl štěstí a pochutnal jsem si na pumě.Já sice pumy nerad,ale šlo to.To by si spíš Edward pochutnal,kdyby tady byl.“

Jak řekl tu poslední větu,tak to se mnou docela otřáslo,a tak jsem se ho zeptala:“Jaspere,ty jsi řekl že by si Edward pochutnal?Ale jak to víš?V noci jsem ti nic neříkala o tom že Edward má nejraději pumy.Ty sis na něco vzpomněl?“

To snad nemůže být pravda,on si na něco vzpomíná.Třeba si brzy vzpomene i na ostatní a všechno bude jako dřív.Ale co když ne,co když sice zachráníme Reneesmé,ale nikdo si na nic nevzpomene a už nebudeme ta rodina co jsme byli.Ne,nesmím myslet na takovéhle věci,ted hlavně musím myslet na to jak zachránit ostatní…

On na mě tak nevěřícně koukal a přemýšlel.Nechala jsem ho at o tom přemýšlí a já jsem mezitím dojedla svou omeletu.Chtěla jsem ho nechat at ještě vzpomíná,ale z mého mytí nádobí mě vyrušil tím,že promluvil:“Ted když jsi dojedla,by jsme mohli probrat co budeme dělat dál?A kam a koho se vydáme hledat?“

Tak mi nezbylo nic jiného než přestat přemýšlet nad budoucností a začít plánovat přítomnost.A tak jsem se dala s Jasperem do rozhovoru:

„Víš tak mě napadlo,že možná by bylo nejlepší najít Alice,sice o ní zatím nic nevíme,ale věřím že ona nám pomůže.Musím ti totiž říct že než jsem tě našla ve svém pokoji,tak se mi těsně předtím zdál sen,ve kterém jsem viděla Alice.Byla v takové opuštěné místnosti a byla hrozně smutná,když mě ale viděla tak se změnila a začala mě uklidňovat že ty se určitě vrátíš a že mi pomůžeš.A tak jsem doufala dál a pak ses tady objevil…

Tak právě díky tomu si myslím,že Alice se s námi opět spojí a dá nám nějak vědět kde je.Už jsem přemýšlela kde by mohla být,ale zatím mě nic dost pravdivého nenapadlo,pouze jsem vzpomínala o jejím lidském životě.Jak jsem ti včera něco z její minulosti říkala,tak právě podle toho si říkám jestli náhodou není někde ve státě Mississippi,tam totiž pobývala za svého lidského života.Ale nejdřív ze všeho musíme počkat.

Začala jsem přemýšlet na co se doma vymluvím,abych mohla tak dlouhou dobu chybět,a napadl mě pouze výměnný pobyt v Evropě.Ale potřebovala bych v tomhle tvoji pomoc.Musel by jsi totiž přijít k nám domu,a představil by ses jako učitel z výměnné školy ve Francii.A já bych samozřejmě chtěla hrozně ráda odjet do Francii.Bylo by to na celé pololetí,s tím že bych odjela již za pár dní.Tak tě chci poprosit jestli mi v tomhle pomůžeš?“

Podíval se na mě a jak jinak s tím souhlasil.Tak aby jsme René přesvědčili,tak jsme potřebovali ještě zařídit společně pár věcí ve městě.

Jasper mě nechal at si zabalím věci do města a mezitím odešel zařídit odvoz.Když jsem na něj čekala před vchodem tak za chvilku na příjezdové cestě zaparkoval nový černý mercedes s kouřovými skly.Ideální auto pro upíra.Opět jsem se přesvědčila že všichni upíři milují rychlou jízdu,takže ve městě jsme byli za pár minut.

První co jsme udělali,tak bylo to že jsme zašli rezervovat dokonce apartmá v jednom z luxusních hotelů ve Phoenixu.Byl to opravdu krásný hotel a naše apartmá bylo krásné a hlavně veliké.Udělali jsme to hlavně proto abychom někde měli takovou naši základnu a aby nový „učitel z Francie“ někde bydlel.Ani mě nějak nepřekvapilo,že Jasper i sám měl dost slušnou sumu na svém bankovním kontě,takže si mohl v podstatě všechno koupit.Bohužel to samé se právě ted o mě nedalo říct,mé kapesné bylo mizerná a právě proto mi z něho nic nezůstávalo.Dalším bodem na seznamu bylo nakupování,musela jsem mu vybrat nějaké nové oblečení.Oba dva jsme nákupy neměli moc v lásce a tak jsme byli do hodky hotový.Koupila jsem mu hlavně oblek,ve kterém přijde k nám domů a potom si sám vybral nějaké svetry a kalhoty,prostě rychlý nákup.Jelikož už byla doma obědu tak mě Jasper vzal na oběd,samozřejmě si sám nic neobjednal ale já jsem si objednala pizzu.Už jsem opravdu měla hlat.Kolem třetí odpoledne mě dovezl domu,a domluvili jsme se že se uvidíme až zítra dopoledne,abychom to všechno do naplánovali.Doufala jsem v to,že René přemluvíme,abych nemusela utéct.

Zbytek odpoledne jsem se docela nudila,v podstatě jsem začala číst knížku.Pak přišla René a šli jsme se navečeřet.Zbytek večera byl opět nudný,možná to bylo tím že jsem se těšila na zítřek.Naštěstí zítra mě René nebude moct odvést a tak budu moc ráno odjet za Jasperem.Šla jsem spát dřív než jsem byla zvyklá,ale podařilo se mi usnout.

Ráno jsem se vzbudila a byla jsem smutná že se mi opět nic nezdálo.Jak je o jenom možné že se mi nic nezdá,vždyt až tak nejsem unavená.Ne nebudu to řešit.

Rychle jsem se oblékla a nasnídala.S konečně potom jsem už běžela na autobus do města.

Hned jsem si to namířilo v hotelu k recepci a oznámila jsem že jdu navštívit pana Whitlocka.Už jsem byla přede dveřmi do apartmá,ale než jsem stihla šáhnout na kliku,tak už mi Jasper otevíral dveře.

Nejspíš už byl taky rád že nemusí být sám v pokoji.Celé dopoledne jsme strávili plánováním naší odpolední akce,a potom jsme ještě plánovali že se poté na pár dní nastěhuji sem do apartmá.Čas rychle utíkal a tak mi nic jiného nezbylo než odejít zpátky domů,Jasper se nabídnul že mě odveze ale odmítla jsem.Ještě jsem se chtěla projít,chtěla jsem si užít sluníčka.

A taky právě proto mi cesta domu zabrala skoro přes dvě hodiny,chvilku po tom co jsem přišla se objevila i René.Tak náš plán mohl začít….

Přesně jak jsme naplánovali,tak v pět hodin zazvonil u dveří zvonek.Šla jsem otevřít a když jsem otevřela dveře,tak jsem viděla na pohled krásného,blonďatého muže v obleku.Musela jsem uznat že to Jasperovi slušelo,ale stejně se nevyrovná mému krásnému Edwardovi.

Rychle jsem zavolala mamku a pak jsem ji představila „svého učitele“ pana Whitlocka.René okamžitě pozvala Jaspera do obýváku a on ji začal vyprávět o našem výměnném programu.

Naše akce byla zahájena.Povídali si už přes dvě hodiny a já jsem byla pořád netrpělivá jak to dopadne.Samozřejmě Jasper použil svůj talent a v pokoji navedl pohodovou atmosféru.A nadešel rozhodující okamžik,já jsem samozřejmě René začala říkat jak se mi tam hrozně moc chceme chci poznat novou zemi,nový jazyk a hlavně se hodně těším na Paříž.

A tak René nezbylo nic jiného než souhlasit,sice ji ta doba na rozloučení připadala krátká,ale co se dalo dělat.V tu chvíli jsem snad byla ten nejšťastnější člověk,mohla jsem se s René normálně rozloučit,když už Jasper odcházel tak potichu zašeptal:“V noci se zastavím“

Samozřejmě to nemohla slyšet René ale já ano,už jsem to hold měla nacvičené.

Již bylo kolem deváté večer a tak jsem popřála René dobrou noc a šla jsem spát.Nějak se mi ani nechtělo spát,ale sprcha by mi neuškodila.

Jen co jsem přišla do pokoje tak se mi nějak začala točit hlava a před očima jsem měla jakoby tmu.Naštěstí jsem stihla dojít k posteli a lehnout si na ni….

A poté jsem měla po dlouhé době opět sen…….

Marianne říká
10.03.2009

Další díl sem dám zítra odpoledne...od zítřka se budu snažit aby díly přibývaly každý den :-)

ELv říká
10.03.2009

Kdy bude další :-)))) Myslím,že se ti to daří dobře psát...už se těším na pokračování..



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek