Twilight

Změna životů- 3.kapitola

Měla jsem to štěstí,že zastávka na autobus byla za rohem,takže mi cesta na zastávku netrvala dlouho a hned za chvíli mi jel autobus.V autobuse jsem si sedla až úplně do zadu,chtěla jsem být sama a mít své soukromí,a do uší jsem si dala mp3 kterou jsem našla na stole v pokoji.Ani jsem nevěděla co mě tam bude čekat za písničky,a tak jsem aspon doufala že jsem měla dobrý vkus.Opět jsem měla štěstí,i v tomhle životě mi pořád zůstal stejný hudební styl.Zrovna jsem poslouchala nějakou skupinu Paramore,v životě jsem ji neslyšela ale zatím byli dobrý.Do města jsme dorazili ani ne za 10 minut a tak jsem se hned vydala do knihovny.Ještě před cestou jsem si totiž prostudovala mapu města,takže jsem přesně věděla kam jít.Knihovna byla taková velká a starodávná budova,měla tři patra,a v každém patře byli knížky.Doufala jsem že tahle knihovna nebude výjimkou těch knihoven,které mají staré noviny ve složkách v počítači.Hned jak jsem přišla dovnitř,tak jsem šla k pultíku kde stála starší žena,typický příklad vzorné knihovnice.Slušně jsem se ji zeptala na noviny a ona mě poslala k jednomu z pěti počítačů.V téhle době zde nebylo moc lidí,všichni byli bud ve škole nebo práci,a navíc až zas tolik lidí o knihovnu zájem nemělo.Do vyhledávání jsem napsala „série vražd ve Phoenixu“ a hned mi vyjelo několik článků.Myslím si že tak dvě hodiny jsem zde musela být,nejenom že jsem si přečetla všechny články,ale jsem si napsala i poznámky v jakých ulicích se vraždy odehrávali.Ted už jsem zase měla volno,tak jsem si zabalila věci a šla jsem si sednou do kavárny,kde jsem si dala čaj.Kde jinde bych měla klid,než úplně vzadu a v rohu kavárny,kde mě ani nikdo nepozoroval.Když jsem si vytáhla mapu a začala jsem si hledat ta místa kde byli ty vraždy,tak jsem si všimla že většina se odehrávala poblíž nočních klubů a hospod.Ty ulice patřili,k takovým s ne moc dobrou pověstí.Musela jsem uznat,že to čím dál víc vypadalo na to že ve městě je upír,takže nejspíš mám pravdu.A taky nejspíš si sám vyhledává své oběti,tak aby to nebyli nevinní lidé.Dokonce jsem se dočetla,že třikrát byli zavražděni zločinci.Musím se s tím upírem setkat,musí mě vyslechnout.V hlavě jsem začala vymýšlet plány,ale musela jsem je ještě domyslet,nesmím se ukvapit abych to všechno pokazila.Ani jsem si neuvědomila jak dlouho již jsem v kavárně a tak jsem se pomalu vydala opět na zastávku.Ted už jsem se konečně mohla doma objevit.

Když jsem dojela domů,všimla jsem si že René zatím není doma,takže jsem mohla v klidu dokončit své plány.Dnes v noci jsem je ještě nechtěla vykonat,věděla jsem že bych si měla pospíšit,ale dneska ne.Chci si aspon jeden večer užít opět jako člověk s René,docela jsem se i těšila co budeme dělat.Výhoda René byla ta,že jsem nemusela vařit večeře jako u Charlieho,takže jsem měla volno.Mezitím než dorazila René domů,tak jsem stihla dokončit svůj plán.Můj plán spočíval v tom,že jsem se měla nějak kolem půlnoci vypařit z domu,jít na autobus a dojet do jedné zapadlé části města.Málokdo by tam jezdil,takhle pozdě,ale pro upíra jak stvořené místo na lov.Byla tam totiž jedna temná ulice ve který byl bar,zrovna tenhle bar patřil mezi ty s nejhorší pověstí.Tam ho určitě potkám.

Na zítřek dopoledne jsem si naplánovala nákupy,ne že by se můj vztah k nákupům změnil na kladný,ale potřebovala jsem nějaké oblečení které by se do toho klubu hodilo.Bohužel ve skříni žádné takové nebylo.

René přijela krátce po páté hodině a pro večeří se stavila v Italské restauraci.Koupila nám pizzu,byla jsem ráda protože Italské jídlo jsem měla ráda.Dokonce se zastavila v DVD-půjčovně a vypůjčila nám nějaký horor.Takže jsme si dali společnou večeři a pak následovalo domácí kino.Sedli jsme si do křesel a v rukách jsme měli misky s popcornem.Ani jsem se nestihla zeptat o čem ten horor bude,až když jsem si sedala tak jsem si všimla obalu.Na obalu jsem se dočetla že se jedná o jeden z nejlepších hororů o upírech,jaká ironie osudu.No tak aspon se pobavím co lidé vymysleli za blbosti o upírech.Film trval asi tak dvě hodky,a musím přiznat že zatím co já jsem se při něm nesmírně bavila,tak René jenom mlčela a asi se bála.Po filmu se na mě dívala jak na blázna,a tak jsem ji řekla že jdu spát.Obejmula jsem ji a vrátila jsem se do své ložnice.Bylo nějak kolem půlnoci,tak jsem se vydala do koupelny a potom mě čekala má krásně útulná postel a mé sny.Usnula jsem během chvilky a hned jsem začala snít…

„Můj sen se odehrával v nějakém velkém městě,zrovna jsem šla po ulici a když jsem se podívala na druhou stranu ulice tak jsem ho tam viděla.V celé své kráse tam stál a přesně stejně se díval na mě,náš pohled mi připadal že trvá snad věčnost.Na ulici jsem byla pouze já a on.A v tom jsem to viděla,nějaké děvčátko zrovna přebíhalo ulici,mělo zrzavé vlásky a bylo jí tak podobné.A najednou se z druhé strany ulice řítilo nějaké auto,a ta malá si ho nevšimla.To auto se chystalo do ní narazit,a tomu jsem musela zabránit,ona nesměla zemřít.Rychle jsem se rozeběhla a srazila ji na druhou stranu,tak aby do ní nenarazilo.Ale pak už jsem nic neviděla,pouze v dálce jsem slyšela kroky a ten krásný sametový hlas jak na mě volá:“Bello,Bello,vzbud se!“

A opět jsem se probrala,na mé posteli seděla René a byla celá vyděšená,když viděla že nevím co se děje tak začala vysvětlovat:“Už jsem spala,ale probudil mě tvůj křik.Křičela jsi,a byla si celá bílá,vypadala jsi hrozně špatně.Pořád jsi volala jedno a to samé jméno,Reneesmé.Kdo to je?“

Přeci jsem ji nemohla říct pravdu,tak jsem se vymluvila na to že se mi zdál zlý sen,a že jsem to měla z toho hororu.Tak se René uklidnila a vrátila se do své ložnice.Byli teprve čtyři ráno a tak jsem si vzala svoji mp3,a doufala jsem že s ní přijdu na jiné myšlenky.

Ráno mě vzbudil až budík v osm ráno,tak jsem si opět zabalila věci,šla jsem do koupelny a poté jsem se oblékla.Nakonec jsem se šla nasnídat,a vyrazila jsem na autobus.Když jsem byla ve městě tak jsem procházela kolem různých výloh a hledala jsem ten správný obchod.Nakonec jsem ho našla a všechno jsem v něm nakoupila.Koupila jsem si černou minisukni,k ní stříbrný top,a ještě jsem koupila stříbrné boty na jehlách a nějaké doplnky.Docela jsem byla se svým nákupem spokojená,ale nevím zda by mi tohle schválila Alice.A konečně jsem jela domů.Doma jsem zase čekala na René,a už jsem se nemohla dočkat večera,zároven jsem se ale bála co se bude dít.

Když jsme s René dovečeřeli,tak jsme se společně dívali na nějaké zábavné pořady,a když bylo tak jedenáct tak jsem se s ní rozloučila,že jsem již unavená a že jdu spát.Rychle jsem vyběhla do ložnice a začala jsem se převlékat,potom jsem se musela ještě namalovat,když jsem vyšla z koupelny musela jsem uznat že vypadám docela dobře.Vzala jsem si svoji tašku a otevřela jsem si okno,pomalu jsem lezla dolů a rychle jsem utíkala na autobus.Naštěstí jsem ho stihla a tak jsem vyrazila hazardovat se svým životem.Když jsem tam dorazila,tak jsem najednou znervozněla a až takovou odvahu jsem už neměla.Ale stejně jsem došla až ke dveřím klubu,kde hlídal hlídač.Podíval se na mě a hned mi otevřel dveře.Vevnitř byla docela tma,ale musím uznat že zde bylo hodně lidí.Nejdřív jsem se rozhlížela z terasy na začátku baru,ale zatím tady nebyl,bylo na něj brzo.A tak jsem si šla sednout k baru a objednala jsem si colu.Už jsem zde seděla něco přes dvě hodiny,tak jsem se chtěla již zvednout a s neúspěchem odejít.Zrovna někdo věšel do baru,nějak jsem tomu nevěnovala pozornost.Ale nakonec jsem se otočila a podívala jsem se na vyvýšenou terasu.A v tom jsem ho tam uviděla….

Nelíí SB edwardbella.blog.cz říká
28.02.2009

ahoj jo fakt se ti to líbí xD jinak hezky pises

Nicolette S. Bonn mizunata.blog.cz říká
28.02.2009

Wuááááááá, koho tam uvidela????!!! Edward žee?? To on bude ten, kto vraždí, lebo hovoril, že zabíjal ľudí, ale len tých zlých xD No nič, nechám sa prekvapiť! HOnem pokračko prosím!! :)



Vložte komentář


Jméno (požadováno)

Web

Příspěvek (požadováno)


Vytvořenou službou P-C.cz - Vlastní blog z vlastního PC. Mapa stránek